Evropa s vnitřními hranicemi nebude bezpečnější

Evropský parlament dnes bude diskutovat o požadavku šesti evropských zemí na prodloužení dočasných kontrol na jejich hranicích uvnitř schengenského prostoru. Česká europoslankyně Dita Charanzová rozumí jejich obavám o vnitřní bezpečnost, varuje ale před neuváženými kroky, které by mohly pomalu vést k omezení volného pohybu po starém kontinentu: "Evropa s vnitřními hranicemi nebude bezpečnější, bezpečná bude, pokud ji budeme umět ochránit zvnějšku. Míč je na straně evropských institucí, ty musí prokázat dostatečnou akceschopnost - nelze se divit, že za současné situace řešení berou jednotlivé členské země do vlastních rukou."

Dvouleté uzavření hranic uvnitř schengenského protoru podle požadavků těchto zemí by pro evropskou ekonomiku znamenalo ztrátu 51 miliard euro. Dalekosáhlejší důsledky by mělo permanentí zrušení schengenského prostoru, odhady hovoří až o 230 miliardách euro ročně. "Státy jako Česká republika či Slovensko by pak kvůli své silně proexportní ekonomice byly bity nejvíce," říká česká europoslankyně.

Ekonomické důsledky zrušení Schengenu by podle Charanzové mohly být skutečně rozsáhlé, projevily by se kaskádovitým efektem v mnoha sektorech. "Nejde jen o to, že dnes s občankou dojedeme až k moři. Zrušení schengenu by se projevilo na růstu nezaměstnanosti, na menším výběru daní, na nižších příjmech státních rozpočtů, z nichž se hradí sociální systém. Každé euro nám jinde bude chybět. Jestli začneme zpátky stavět hranice mezi státy, naše úsilí z posledních desetiletí přijde vniveč. Můžeme  zase začít přepisovat učebnice dějepisu," říká Dita Charanzová.

Znovuobnovení hraničních přechodů v případě zrušení schengenského prostoru by vyšlo na víc než 7 miliard euro. "Pojďme raději tyto peníze poskytnout na efektivní ochranu vnější evropské hranice, investovat do nasazení pobřežních a pohraničních stráží, kterých bude dostatek, budou mít adekvátní vybavení i kompetence. K účinným opatřením patří i vracení ekonomických uprchlíků a finanční i materiální pomoc zemím, které čelí migrační vlně v první linii. Potřebujeme lepší koordinaci policejních i zpravodajských složek," uzavírá Dita Charanzová.