Plenární zasedání EP 15. - 18. 1. 2018 ve Štrasburku

Evropský parlament se bude na nadcházejícím zasedání zabývat mj. průběhem jednání o brexitu, snižováním spotřeby energie v EU, vlivem ruské propagandy na země unie atd. Více podrobností k některým bodům naleznete zde:

Balíček předpisů v oblasti čisté energie

Snížení spotřeby energie do roku 2030 o 40 % ve srovnání s rokem 2005 a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie v EU z 27 % na 35 %, to jsou hlavní body legislativních návrhů, o nichž se bude diskutovat v pondělí v 17.00 hod. Hlasování o mandátu EP pro jednání s Radou (ministrů) EU o konečném znění nové legislativy proběhne ve středu. V dopravním sektoru by mělo podle návrhu alespoň 12 % energie spotřebované v každém členském státu pocházet z obnovitelných zdrojů, jako je slunce nebo vítr. Pokud poslanci schválí parlamentní mandát, rozhovory s Radou budou moci začít téměř okamžitě, protože ministři už svoji pozici k vyjednávání schválili. Součástí balíčku jsou tři legislativní návrhy předpisů v oblasti čisté energie, který Evropská komise představila v listopadu 2016.

Ruská propaganda v EU

Vliv ruské propagandy na země EU a její údajné pokusy ovlivnit volby v některých zemích EU prostřednictvím dezinformací budou ve středu dopoledne předmětem tematické plenární rozpravy. Evropský parlament vydal už v roce 2016 varování, podle kterého Kreml po anexi Krymu a během hybridní války v Donbasu zintenzivnil svoji propagandu proti EU. Poslanci prostřednictvím usnesení upozornili na to, že "ruská vláda používá širokou škálu nástrojů a prostředků, jako jsou expertní skupiny (think-tanky), zvláštní nadace (např. Russkij mir), zvláštní orgány (Rossotrudničestvo), vícejazyčné televizní stanice (např. RT), pseudo-zpravodajské agentury a multimediální služby (např. Sputnik), jakož i sociální média a internetové trolly s cílem zpochybnit demokratické hodnoty, rozdělit Evropu, získat domácí podporu a vytvořit vnímání neúspěšných států ve východních sousedstvích EU." Boj proti této propagandě si podle poslanců vyžaduje posílení zvláštní skupiny EU pro strategickou komunikaci. Parlament také vyzval ke zvýšení investic do zlepšení informovanosti, vzdělávání a infomační gramotnosti občanů a na podporu investigativní žurnalistiky.

Zpřísnění pravidel pro vývoz technologií umožňujících sledování občanů

Rozšíření exportních kontrol EU na technologie a nástroje kybernetického dohledu, které mohou být využity na porušování lidských práv, bude v úterý předmětem plenární rozpravy a ve středu hlasování. Aktualizace pravidel týkajících se kontrol vývozu zboží dvojího užití by měla zohlednit stále rozšířenější využívání nových technologií. Cílem novelizace je zabránit autoritářským režimům, aby zneužívaly produkty EU na kontrolu a sledování svých občanů. Existují důkazy, že technologie ze zemí EU byly v minulosti využívány autoritářskými režimy proti aktivistům. Mělo se tak dít například během takzvané arabského jara, tedy vln protestů a nepokojů, které od roku 2010 zachvátily mnohé země severní Afriky a Blízkého východu.

Nové nařízení zařadí do seznamu položek některé nástroje kybernetického dohledu, pro které je před jejich vývozem potřebný souhlas vnitrostátních orgánů. Týkat by se mělo zařízení na odposlech mobilních telefonů, pro vniknutí do počítačových systémů, na prolomení hesel či k identifikaci uživatelů internetu. Zboží dvojího užití se celosvětově využívá k zásahům vůči civilistům či aktivistům a na potlačování politické opozice. Poslanci by svými pozměňovacími návrhy chtěli posílit ochranu lidských práv a vytvořit perspektivní systém, který bude do budoucna schopen rychle reagovat na nové technologie. Další postup Parlament ve Štrasburku stanoví svůj mandát pro vyjednávání s členskými státy na konečné podobě nových pravidel.

Závěry summitu lídrů EU a jednání o brexitu

Poslanci budou v úterý dopoledne diskutovat s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem o závěrech prosincového zasedání lídrů členských zemí, které bylo věnováno pokroku v jednáních o brexitu, ale také migraci, spolupráci v oblasti obrany a reformě eurozóny. Lídři EU se 15. prosince shodli, že v jednáních o vystoupení Spojeného království z Unie nastal dostatečný pokrok k zahájení druhé fáze rozhovorů. Ty by se měly mimo jiné zaměřit na vyjednávání o budoucích vztazích mezi EU a Spojeným královstvím.

Rozprava o prioritách bulharského předsednictví Rady s premiérem Bojkem Borisovem

Předseda bulharské vlády Bojko Borisov poslancům ve středu představí priority šestiměsíčního předsednictví své země v Radě EU. První předsednictví Bulharska v Radě (ministrů) EU od vstupu země do Unie v roce 2007 by se mělo zaměřit na následující oblasti: budoucnost EU a mladých lidí, evropská perspektiva a propojenost západního Balkánu, bezpečnost a stabilita v silné a jednotné Evropě, digitální ekonomika a dovednosti pro budoucnost.

Budoucnost EU: Rozprava s irským premiérem

Leo Varadkar bude ve středu dopoledne diskutovat s poslanci o budoucnosti Evropské unie. Předseda irské vlády zavítá do Evropského parlamentu na pozvání jeho předsedy Antonia Tajaniho a Konference předsedů (předseda EP a lídři politických skupin), aby se s poslanci podělil o svou vizi reformy fungování Unie. Jde o první ze série diskuzí o budoucnosti EU mezi hlavami států a vlád EU na jedné straně a poslanci EP na straně druhé.

Zpracováno s využitím informací Evropského parlamentu, zdroj: http://www.europarl.europa.eu/news/cs/agenda/briefing/2018-01-15