05.07.2017

Lidskoprávní rezoluce ke Kubě přijata

Evropský parlament právě přijal rezoluci o dodržování lidských práv na Kubě. Bod byl zařazen do programu v souvislosti se schvalováním...

Více

04.07.2017

Pátá svoboda vnitřního trhu? Volný tok dat!

Evropská komise před časem zveřejnila dlouho očekávaný materiál "Vytvoření evropské datové ekonomiky". Cílem iniciativy, která je...

Více

04.07.2017

Krátká životnost výrobků na programu EP

Podle nedávného průzkumu mezi francouzskými spotřebiteli je 92 % z nich přesvědčeno, že domácí elektrospotřebiče a výrobky vyspělých...

Více

Pro média

11.07.2016

Dita Charanzová žádá vypracování analýzy dopadu navržené směrnici ke zbraním

Ve středu (13. 7.) bude Evropský parlament rozhodovat o své pozici k tzv. zbraňové směrnici, výsledek jednání bude klíčový pro utváření výsledné podoby textu, která vzejde z tzv. trialogu (tedy následné debaty Evropské komise, Evropského parlamentu a Rady). Poslankyně Dita Charanzová kromě mnoha pozměňovacích návrhů navrhla i požadavek na vytvoření detailní analýzy, která zcela přesně ukáže dopady a efektivitu navržených opatření.

Více

31.03.2016

Čínský trojský kůň zaparkoval v Praze

Celou tu čínskou hitparádu, jíž jsme svědky, jsem se dlouho snažila vnímat spíše pragmaticky. Pionýrský kroj jsem na pondělí nežehlila, ale neplánovala jsem ani lehat si před autobusy přivážející profesionální čínské vítače. 

Více

29.03.2016

Kolik lidí musí zemřít? Poklademe plyšáky a půjdeme dál?

Budeme klást květiny a plyšáky, král navštíví v nemocnicích zraněné, přejdou tři dny smutky… Pieta je na místě a lidsky je událost z Belgie otřesná, strašná kvůli obětem i zraněným. Stejně jako události z Paříže, Madridu, Londýna…

Více

15.03.2016

Rozpočet EU 2017 zvyšuje výdaje na migrační krizi i zvýšení bezpečnosti

EU by měla v rozpočtu na rok 2017 zohlednit zejména ty problémy, s nimiž se aktuálně potýká. "Každý si uvědomujeme výzvy dneška, mezi nimi samozřejmě migrační vlna,  nestálá geopolitická situace vně evropských hranic, nutnost více investovat do vlastní bezpečnosti, ochrana před hrozbami terorismu i extremismu uvnitř EU28.

Více

01.03.2016

V pasti britského referenda

Velká Británie stojí na křižovatce, kde na semaforu svítí zelená na obě strany. Kterým směrem se vydá, bude rozhodnutím většiny. Optimismus po skončení evropského summitu rychle utichl a my jsme jen pár hodin poté svědky toho, jak se politické nálady v Londýně začínají polarizovat. A to je teprve začátek. Víc než třetina nerozhodnutých voličů, tedy ta rozhodující část, se nyní dostane pod palbu argumentů z obou politických táborů. O hodně hraje David Cameron, o víc Velká Británie, o neméně zbytek Evropské unie. Drolení EU by totiž mohl být začátek jejího konce. Rozhodne se 23. června.

 

Více

26.11.2015

Charlie Hebdo, Bataclan... na co ještě EU čeká?

Co od dnešní Unie pod tíhou všech událostí očekávám? Rázná rozhodnutí a rychlá řešení. Nekonečné politické diskuze jsou nám (obzvlášť) za současné bezpečnostní situace k ničemu. 

Více

Foto 1Foto 2Foto 3Foto 5Foto 916202122dita s papežemchodorkovskij262930313214Foto 6Foto 715

Dita Charanzová

Dita Charanzová (* 30. dubna 1975 Praha) kandidovala do Evropského parlamentu v roce 2014 jako nestraník na 3. místě kandidátky hnutí ANO 2011. Zvolena byla s počtem 8 356 preferenčních hlasů (tzn. 3,41 %). Jako europoslankyně je místopředsedkyní Výboru pro vnitřní trh a je náhradníkem ve Výboru pro mezinárodní obchod. V březnu 2016 získala jako první Češka Cenu EP za mimořádný přínos v rozvoji mezinárodních vztahů EU, server Politico ji zařadil mezi 41 nejvlivnějších poslanců EP. V roce 2015 se stala členkou správní rady Aspen Institute. 

Studia

Vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze a později absolvovala i diplomatickou akademii ve španělském Madridu. V roce 2001 obhájila disertační práci na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE v Praze.

Profesní život

Dita Charanzová ve svém dosavadním profesním životě působila jako diplomatka, manažerka, konzultantka a vysoká státní úřednice, která se věnovala otázkám Evropské unie. V diplomatických službách České republiky pracovala osm let, z toho čtyři roky řídila na Stálém zastoupení České republiky při Evropské unii v Bruselu tým zodpovědný za obchodní a rozvojovou politiku. V letech 2000 až 2001 se podílela na projektu Evropské unie, který byl zaměřený na reformu státní správy v ČR. V minulosti pracovala také ve Štrasburku jako manažerka televizního studia při zasedáních Parlamentního shromáždění Rady Evropy.

Soukromí

Dita Charanzová má se svým partnerem dvě dcery Sophii a Miu. Volný čas tráví ráda aktivně, zejména cestováním. S batohem na zádech a s kapesním průvodcem již procestovala řadu exotických zemí mimo jiné například Brazílii, Barmu či Malajsii. Dříve se věnovala i takovým koníčkům jako paragliding, potápění či skoky z letadla, nyní adrenalin zažívá hlavně s dětmi. Mezi její hobby patří také vaření, její specialitou jsou mušle po thajsku, tiramisu a citrónový koláč.

Ondřej Kovařík

+32 2 28 38506

Politický poradce
Evropský parlament
Kancelář ASP 9G240
Rue Wiertz 60, B-1047 Brusel
fax: +32 2 28 49506

Sofia Benito Kwiecinski

+32 2 28 47506

Politický poradce
Evropský parlament
Kancelář ASP 9G240
Rue Wiertz 60, B-1047 Brusel
fax: +32 2 28 49506

Viktorie Plívová

+420 602 155 603
Kancelář CZ 
Jáchymova 3
100 00 Praha 1
Česká republika

Andrew Ephraim Hillman

+32 2 28 37506

Politický poradce
Evropský parlament
Kancelář ASP 9G240
Rue Wiertz 60, B-1047 Brusel
fax: +32 2 28 49506

liberals democrats

zavřít okno

Kolik lidí musí zemřít? Poklademe plyšáky a půjdeme dál?
Budeme klást květiny a plyšáky, král navštíví v nemocnicích zraněné, přejdou tři dny smutky… Pieta je na místě a lidsky je událost z Belgie otřesná, strašná kvůli obětem i zraněným. Stejně jako události z Paříže, Madridu, Londýna…

Pokaždé začnu přemýšlet, zda tam někde nemám nějakého známého, jak se asi cítí ti, kteří o svých blízkých třeba dlouhé desítky minut nevědí a jak je těm, jejich nejbližší se už nevrátí nikdy domů, jaká je to beznaděj, bezmoc a krutá bolest. Takže se prostě jen zeptám, kolik dalších lidí bude muset umřít, než začneme něco dělat?

Napadlo vás, proč se útočníci skrývají v Bruselu, proč se tam vyzbrojují a proč místní policii trvá čtyři měsíce, než najde nejhledanějšího atentátníka – i když Brusel není desetimilionový New York? Čtvrť Molenbeek, která je paradoxně od skleněných budov evropských institucí, co bys granátem dohodil, je černou můrou nejen místní samosprávy, ale celé belgické vlády a nakonec celé Evropy. Všichni moc dobře vědí, že je to průšvih, ale roky přešlapování problém – světe div se – nevyřešilo. Přistěhovalecká čtvrť, s vysokou nezaměstnaností a radikálními duchovními je podhoubím pro zrod džihádistů jako dělaná. Mimochodem Belgie taky drží neslavné prvenství v počtu občanů, kteří (přepočteno na celkový počet obyvatel) odešli bojovat do Sýrie na straně ISIS. Radikálové z tohoto hnízda se podíleli na útocích v Paříži, nejen na podzim, ale i v lednu 2015, byli za pokusem o teror ve vlaku – zastavený jen díky duchapřítomné reakci cestujících z USA. Že se „něco“ chystá i v Bruselu, přímo pod nosem centrálním institucím EU, se podle všeho vědělo. A když se to pár dní po zatčení Abdeslama stalo – byli všichni v šoku. Stranou ponechám úvahu o tom, že dle novinových titulků začal ochotně vypovídat a mohlo hrozit, že svojí sdílností zhatí plány svých soudruhů v boji, možná to vše jen urychlilo...

Nechci tu dělat politickou agitku. Ale jsou prostě věci, které by Unie měla dělat – a možná věci, o nichž si většina lidí myslí, že dávno fungují. Pro začátek by si policie a zpravodajské služby evropských zemí mohly třeba začít vyměňovat informace o pohybu podezřelých osob, třeba i o těch, kteří se navrací z bojů na straně ISIS. Máte pocit, že to se přece dávno děje? Omyl. Ano, v zájmu naší bezpečnosti jsem i pro zavedení tzv. PNR (Passenger Name Record) – systému, který bude monitorovat a shromažďovat data o pohybu cestujících využívajících leteckou dopravu. Umím si představit argumenty těch, kteří budou hovořit o Velkém bratru a dovolávat se svých práv, pro mne je to ale daň, kterou jsem ochotná za lepší bezpečnost zaplatit. Nezapomínejme, že se evropští džihádisté pohybují na trase Sýrie – EU se svým evropským pasem, tedy jako plnohodnotní občané Unie. Uklidňující není ani množství kalašnikovů a dalších zbraní – očividně jejich nedostatkem teroristé netrpí. Nelegální trh se zbraněmi, včetně jejich prodeje přes internet, se ukázal jako děsivě dobře fungující součást jednotného trhu. Další velký problém jsou znehodnocené zbraně, které by už nikdy neměly střílet, opak je ale pravdou – a právě ty se pak dostaly do rukou teroristů třeba i při útocích v Paříži. Proto je nutné došlápnout si na státy, které k tomu svým laxním přístupem přispěly.

Jsme ve válce s terorem – opakované klišé dostalo po včerejšku další krvavý obrys. Budeme čekat na nějaký další? Zavedeme nové pytlíky na tekutiny do letadla? Budeme vymýšlet nové seznamy držitelů zbraní (v živých barvách vidím radikála, jak si jde vystát frontu na zbrojní průkaz), nebo začneme něco dělat?

Zdroj:http://charanzova.blog.idnes.cz